Historie

Počátek právovárečného měšťanstva

Vznik právovárečného měšťanstva v Poličce souvisí se založením královského města Polička českým králem Přemyslem Otakarem II v roce 1265. Mezi výsady královských měst patřilo mimo jiné právo várečné, umožňující vařit pivo měšťanům vlastnícím domy uvnitř městských hradeb a s ním úzce související právo mílové, zaručující také výhradní výrobu a prodej piva v okruhu 1 míle kolem města.

O své právo vařit pivo a zisk z jeho prodeje se časem začala hlásit šlechta, města si však svůj monopol nechtěla nechat vzít. Vleklé spory vyřešila v roce 1517 tzv. Svatováclavská smlouva, uzavřená za vlády Ludvíka Jagellonského, která právo vařit pivo definitivně přiznala jak měšťanům, tak i šlechtě. V Poličce bylo toto právo potvrzeno majitelům 113 právovárečných domů.

Založení pivovaru, 18. a 19. století

Až do roku 1771 vařili měšťani pivo ve svých právovarečných domech, mezi kterými pivovarská chasa rotovala po 2 týdnech. V roce 1771 byla měšťany zřízena společná varna a příslušenství pivovaru v právovárečném domě č.p.18 na dnešním Palackého náměstí. S pivovarem souvisela stavba sladovny v Pivovarské 15 (později Komenského), která byla zrušená koncem roku 1905. Pivovar byl stavěn na 16 sudů (asi 36 hl) na svrchní kvašení. V pivovaru se pivo nechladilo. Nejpozději od roku 1771 byl ve státním oblastním archívu v Zámrsku evidován Měšťanský pivovar v Poličce.

Při požáru v Poličce 10. července 1845 lehlo popelem celé městečko, včetně pivovaru a kostela. V roce 1865 si měšťané na popud hlavního organizátora stavby, poličského purkmistra Josefa Smoly, nechali vybudovat novou budovu pivovaru na Dolním předměstí, kde sídlí dodnes. Pivovar byl vybudován včetně ležáckých sklepů a spilky v opukové skále, což snižovalo náklady na chlazení. Měl dvě vlastní studny s pitnou vodou. Stavitelé jej budovali s výhledem přesahujícím stoleté trvání a s ideálem vyrábět zde skutečně dobré pivo.

Roku 1865 se poprvé v poličském pivovaru uvařilo pivo plzeňského typu pomocí spodního kvašení. V této době se nefiltrovalo. Až do roku 1969 se v pivovaru chladilo či „ledovalo“ přírodním ledem. Od roku 1969 strojním chlazením. Výrobní proces a receptury vychází z tradic našich sládků, zejména pak legend pivovarnictví, otce a syna Františka Bittnera. Starší z nich působil na našem pivovaru jako vrchní sládek v letech 1892-1931 a mladší pak od roku 1931 do roku 1971.

20. století, válka a znárodnění

V roce 1950 bylo rodinám odňato právo várečné. Pivovar byl protiprávně znárodněný. Zůstal nadále jako provozovna. Pivovar uniknul plánovanému zániku socialistických plánovačů. Dne 1. května 1994 převzali dědicové právovárečníků po tříletém soudním sporu dle zákona č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích pivovar do své péče. Pivovar se postupně obnovoval a zveleboval. Dnes je nejstarším technologickým prvkem měděná varna Novák & Jahn z roku 1930. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., vaří výhradně spodně kvašená piva českého typu – 10° světlé a tmavé výčepní pivo Hradební, světlé ležáky 11° Otakar a 12° Záviš, 13° tmavé silné pivo Eliška (od roku 2010) a 13° světlé silné pivo František Bittner (od roku 2012). Chmelí se výhradně granulemi žateckého chmele. Výstav roste. V roce 2016 překročil 119 500 hl.

Novodobá historie

O navrácení pivovaru dědicům původních právovárečníků se kromě Ing. Karla Witze (současného statutárního ředitele společnosti) zasloužil především sládek Jiří Váša, kterého v září 2004 profesní Český svaz pivovarů a sladoven uvedl do síně slávy. Emeritní sládek Jiří Váša působil od roku 1957 do roku 1971 jako podsládek u legendy českých pivovarníků a svého učitele i mentora Františka Bittnera mladšího. V letech 1971–1980 se stal sládkem v Pivovaru Polička, který byl v té době součástí Pivovarů Hradec Králové, s. p. Po působení v Pivovaru a sodovkárně Svitavy, a.s., v letech 1980–1996 se opět vrátil na pozici sládka v Měšťanském pivovaru v Poličce, a.s., kde působil do roku 2007.

V roce 2017 Měšťanský pivovar v Poličce oslavil 500 leté výročí existence právovárečného měšťanstva.